Rozhovor s ministrem Havlíčkem: Argumentace k výstavbě dálnice D3 potřebuje vyjasnit

Ve středu 2.9. jsem se v pořadu Události komentáře střetl s ministrem Karlem Havlíčkem na tématu výstavby dálnice D3. Na to, o jak důležité téma jde jsme měli na dialog vymezeno asi 10 minut, což v praxi znamenalo, že jsem na svůj názor měl jednu repliku a jednu krátkou reakci na závěr. Je jasné, že během této doby nelze dojít k žádnému závěru, maximálně můžete naznačit (a nevyřešit) střet, i když možná právě o tohle v televizi jde. Když odhlédnu od merita debaty (dálnice D3 a její alternativy by vydaly na samostatný příspěvek), na odpovědích pana ministra mě zaujalo několik věcí, na které jsem se musel zpětně dotázat emailem.

V prvé řadě jsem jej poprosil o komentář k jeho tvrzení, že železniční napojení Českých Budějovic s projektem D3 nesouvisí, resp. abychom to nemíchali dohromady. Ve chvíli, kdy železniční spojení nebudeme vůbec brát v úvahu, relevance dálnice D3 samozřejmě vzroste, ale otázkou je jaký řešíme problém a co má být cílem. Pokud je cílem vybudovat dálnici proto, aby byla dálnice, pak to chápu (i když s tímto přístupem mohu těžko souhlasit), pokud je cílem zlepšit dopravní napojení jihu Čech s Prahou, není důvod železnici nebrat v úvahu, naopak jde o velmi relevantní faktor, zejména v době, kdy se ČR zavázala zvyšovat podíl nákladní přepravy na železnici až na 50 %. To samé platí také v případě klimatických závazků ČR, tedy emisí CO2 kde je přesun i osobní dopravy z individuální na veřejnou, tedy železniční, klíčový.

V souvislosti s tím jsem se jej také zeptal na vysvětlení tvrzení o tom, že železniční koridor Praha - České Budějovice bude do dvou let hotov a půjde o “špičkový koridor”. Podle mého názoru toto tvrzení nemůže odpovídat realitě, do dvou let práce nemohou skončit, například v případě tunelu Ševětín pokud vím dosud nebyl ani vysoutěžen zhotovitel, a je nerealistické se domnívat, že by v něm mohl být do dvou let zahájen provoz - tohle by nezvládli ani Švýcaři, což v praxi znamená, že příjezd do Budějovic bude stále v parametrech klikatící se jednokolejky s místy maximálně sedmdesátikilometrovou rychlostí - pokud se SŽ velmi pochlapí, zvládne v tomto termínu nejvýše úsek osadit systémem ETCS, ale osobně bych se velmi zdráhal tohle veřejně označit za špičkové železniční spojení.

Dále jsem nepochopil výrok o tom, že směr z Prahy na jih, coby součást evropského tahu E55 je jedna z “nejvýznamnějších cest v celé Evropě”. Kdyby to byla pravda, pak by celý tah včetně dálnice D3 byl dávno zanesen v transevropské síti TEN-T. Tam ale není ani v základní, ani v doplňkové části. Jak si potom mám toto jeho tvrzení vysvětlit? Jediná možná interpretace je, že z pohledu Evropy jde spíše o koridor lokálního významu. Já naopak za jeden z hlavních směrů vedoucích přes naše území považuji koridor TEN-T 23 “Baltic - Adriatic”, kam se ale Správa železnic chystá naprojektovat (mezi Přerovem a Brnem) “eurošpunt” v podobě jedné dvoukolejky o rychlosti pouze 200 km/h pro veškerou dopravu od zastávkových vlaků přes nákladní po rychlíky (tedy projekt, který který by bylo lze označit za “moderní” nejpozději tak v 80. letech), korunovaný uzlem Brno, který se zaústěním vysokorychlostní trati tak jak je schválen, tj. ve variantě A, nepočítá a který slučuje dnes segregovaný koridor osobní a nákladní dopravy do jednoho.

Jsme velmi zvědav zda a jaká přijde odpověď, ale z výše naznačeného mám dojem, že pan ministr je svými úředníky zásobován selektivními a kusými informacemi, které jej mají přesvědčit o jednom jediném správném řešení. Jestli to platí pouze pro případ budějovické dálnice nebo je to problém obecný, můžeme jen hádat. Realita ale je, že si to mohou dovolit, neboť pan Havlíček, jakkoliv výkonný člověk to může být, není možné aby svému “vedlejšímu” resortu věnovat dostatek pozornosti. Na zodpovědnější přístup a přechod z reaktivní agendy na proaktivní si tak budeme muset asi ještě počkat, což je zrovna v případě resortu dopravy opravdu škoda.

Záznam této show si můžete prohlédnout na webu ČT.